National Geographic

Že snad vypadá poněkud cizokrajně? Není se čemu příliš divit, hrotnatky s podobným vzezřením a jí nejblíže příbuzné bychom hledali zejména v teplých oblastech celého světa. A přeci jen i v našich končinách vzácně existují ideální biotopy pro teplomilnou faunu. S většinou se lze u nás setkat na jižní Moravě a méně poté na území Čech. 

...

Jistě, málokterý kolemjdoucí se pozastaví u mělké prohřáté a značně zakalené tůně. Tak jednoduché to není. Se zárukou se dají považovat za vhodná útočiště sezónně nestálé nádržky v milovické rezervaci – krajiny bývalého vojenského cvičiště. Zdejší vodou naplněné prohlubně poskytují útočiště celé řadě pozoruhodných tvorů. Hýčkají si je žábronožky, které plavou obráceny břišní částí tělíčka k hladině, starobyle jevící se listonozi i mnohem drobnější škeblovky a hrášníci.

Tito zástupci jsou opravdovými přeborníky v přežití. Musejí čelit mnoha nástrahám, které jsou spjaty se zvláště krátkou existencí environmentálně nestabilních dočasných jezírek. Množí se neskonale rychle a produkují odolná vajíčka. Zárodky uvnitř, jež setrvávají téměř neaktivní ve stadiu raného embrya, mívají krytá tuhým pouzdrem, které pochází často z krunýře mateřského jedince. Z těch se líhne nová generace nejlépe až v období menší nepřízně (po suchu či zimě). Určití klanonožci, lupenonohým korýšům blízcí, zase doslova unikají v čase, jak hodno o diapauze hovořit, zavrtáni v bahně. 

Nejen o významu ochrany přírody v Milovicích se dočtete v článku Petra Juračky v listopadovém čísle časopisu National Geographic.