Svalnaté dafnie

Povšimněte si masivních přitahovačů a levátorů prosvítajících skrze hlavu – tyto svaly dohromady pohybují tykadly, a jsou tak zapojeny do plavání. Pro živočicha plní nezbytnou úlohu, jelikož jeho tělíčko vykazuje větší hustotu oproti vodě, kdyby tedy nevyvíjely úsilí, dafnie by se ve vodním sloupci potápěla. Při plavání ovšem nemohou být mechanisticky využívány (smršťovány) nepřetržitě, respektive mezi každým jedním úderem mohutných tykadel, který zprostředkovávají, vzniká prodleva. Ta se projevuje pohybem připomínající přeskok, neboli střídající se fází tonutí (klidovou) a zpátečného vzedmutí (tažení).

Svaly lupenonožců, k nimž Daphnia patří, se připojují k vnějšímu skeletu (ev. k břišní lamině) a netvoří kompaktní svalovinu, jako tomu je u člověka. Mnohé z nich lze navíc přímo pozorovat vzhledem ke značné tělesné průhlednosti.

Woltereck, R. (1932): Races, associations and stratification of pelagic daphnids in some lakes of Wisconsin and other regions of the United States and Canada. Wisconsin Academy of Sciencies, Arts and Letters 27: 487–522.